Září 2017

Story Time - Lucka poprvý v klubu

23. září 2017 v 13:15 | Lucka |  Lucka píše ...

Ahoj všichni a protože miluju psát Story time a podělit se o svoje trapný zážitky, jdeme na další ^-^.

Bylo to už pár týdnů, co jsem chodila jako tělo bez duše, protože to Tomáš se mnou skončil a kamarádi se na mě nemohli takhle znovu dívat. Denča zavelela, že zajdeme do místního klubu, že smutním už dlouho pro takovýho idiota. (Nutno uznat, že to bylo měsíc předtím, než jsem se opila a ztrapnila právě před Tomášem)
Doma jsem řekla, že jdu spát k Rádě a žádnej problém nebyl. Místo toho jsem sešla pár metrů a byla u Denči, kde jsem se nalíčila a později večer nasedla s Dominikem, Denčou a Zuzkou na autobus, co mířil do města. Nervy jsem měla v kýbli, protože to mohlo kdykoliv prasknout.

Zašli jsme na pizzu, protože klub otevírali až dýl. Nakonec jsme přišli se spožděním a i tak tam byli první. Chápete, prostě úplně první, DJ si to tam zkoušel a za boha nám nikdo nevěnoval pozornost, a to jsme ani nic jsme nepili, protože prostě under 18.

O hodinu později to začalo - konečně! - ožívat, potkala jsem tam svojí spolužačku, co byla řádně opilá a byla úplně nadšená, že mě vidí, což by se za střízliva nikdy nestalo, aby mě objala. S DJem jsem navázala oční kontakt a usmáli jsme se na sebe. Utancovala jsem si nohy, zamilovala si tam nějaký písničky, vyřválala s lidma texty a na chvíli vypla. Jako absolutně vypla.

Jestli jsem si myslela, že se o mě aspoň jeden kluk bude zajímat tak haha, Lucko, jsi pěkně naivní, ty kluci se na tebe dívali jen proto, že jim stojíš u stolu a vypadáš tak na 13, ne na 17.
K Denče jsme se vrátili kolem čtvrtý ráno a dopoledne jsem se na "pohodu" vrátila domů. Vlasy jsem si umejt nemohla, takže jsem si je posprejovala sprejem a nosila v culíku. A protože můj táta byl den předem v hospodě a jeho oblečení smrdělo taky, přihodila jsem to k jeho věcem do koše na prádlo a jakože to načichlo od jeho věcí.

No jo, ale .. Ten den večer se táta ujišťoval, jestli jsem byla fakt u Ráďi, že mě viděli jeho kolegové ve městě. Bylo to pěkně v prdeli. Žiju v malým městě a táta má známý všude, ale nějak to moc neřešil, protože byl trochu opilej.
Jenže týden po tom jsem s mámou zažila první a nejhorší hádku o tom, že aspoň ona by měla vědět, kde budu, protože táta by to nepřežil a kdyby se něco stalo, tak v podstatě ani neví, kde jsem, protože jsem prostě lhala. Bylo to fakt ošklivý. A od tý doby se nikdy ze srandy neptám na otázku Co jsem ti udělala?, protože znám odpověď ._."

Ponaučení - nikdy nelžete svým rodičům, aspoň jednomu z nich. A to, že jsem pak rodičů lhala o tom, jak jsem pila (viz. minulé Story Time), to se jakože vůbec nestalo. I když si stejně myslím, že mamka ví, že jsem lhala a jela pryč a ne k Radce, jaj.
A taky jsem se v pondělí ve škole nevyhla tomu, že ta holka, co je upjatá, antisociální a miluje každýho opravovat, byla v klubu.
Ano, i takhle to chodí..

Lucka


Lucka v kině

17. září 2017 v 13:43 | Lucka |  Lucka píše ...

Týden zpátky na mě kamarádka vyjela héj, pojďme do kina na horor.
A já ji na to, jako správná BFF, řekla héj, tak to teda ne.
Hororů se bojím a na ty tři, co jsem "viděla", jsem se dívala skrze prsty.
Slovo dalo slovu a já se najednou doma ptala, jestli můžu do kina, protože mě moje drahá kamarádka nazvala antisociálem (vlastně má pravdu, takže ji ani nic nevyčítám :D)
Říkala jsem si, proč ku.va jdu na nejnovější snímek, kde je zloduch klaun, když se jich bojim.
Ano, mluvím o It (To), což jste asi poznali :D.

Během prvních pár minut jsem se nasmála, když si chlapeček dal do hlavy a ruku na srdce, smát se cizímu neštěstí, to je prostě vtipný :D
Teď mi došlo, že mi to karma vrátila - v jedný scéně, co byla celkem scary, se lekla kamarádka a otočila se směrem ke mně, já se lekla jí a taky se na ní otočila a nějak jsme si daly čela, že se zatřásla celá řada :D

Já osobně bych to asi úplně nenazvala hororem, protože když se lidi u filmu bojí víc jak já (třeba Ráďa si u jedný scény kryla obličej, že se prostě dívat nebude a já u toho s potěšením jedla popcorn a strkala do ní, ať se podívá, že to je fakt cool scéna; nebo když mi pak spolužák říkal, že se u toho málem pos.al), tak je potom něco špatně :D
Ano, našly se scény, kde jsem zadutě šeptala nenenene a kryla si oči, ale ve finále mi ten film líbil a pomohl mi.
Jak?
Došla jsem na to, že se klaunů nebojím. Možná je to to tím, že jsem si prošla herce a na toho, kdo hrál Pennywise, jsem koukala s hubou dokořán, protože je celkem pěknej a říkala si, že je to jen film, pche. Babský povídačky, pche :D

U konce filmu jsem si zakrývla oči, že bude jumpscare, jak bylo třeba u Ženy v černém 2 nebo u Sinistera, světe div se, zbytečně a světe div se podruhé, osobně se těším na Chapter 2 :D
A s Ráďou jsme se shodly na tom, že až hlavní postava, tedy Jaeden aka Bill ,vyroste, jak věkově, tak asi i výškově, tak bude hot af ^^

A jak jsem z toho všeho byla vyjuchaná, nastoupila jsem do špatnýho autobusu a místo původního 1 kilometru, jsem musela jít 2 kilometry domů po půl 11 v noci. Všude bylo ticho, žádný lidi, žádný auta a ano, měla jsem mírně nahnáno, ale aspoň jsem potom neměla problém usnout z toho, jak jsem byla unavená z cesty :D

Viděli jste It? Co na to říkáte?

Dneska jsem to vzala rychle, protože mám asi tak milion věcí, co musím udělat a čas na mě dělá tik tak ._.'

Lucka


Týden v mojí kůži

9. září 2017 v 11:24 | Lucka |  Lucka píše ...


Jak vypadá váš týden ve zkratce?

Takhle nějak totiž vypadal ten můj. A to hoodně ve zkratce.
8 dní za sebou jsem vstávala sakra brzy a do toho mě v nekřesťansou hodinu budil pes, co se najednou rozhodl, že bude ke mně chodit spát. Takže jsem ráda, že když si kýchnu, tak aspoň u toho na chvíli zavřu oči. Takže doufám, že váš týden byl lepší než ten můj.

Už chystám minimálně další dva články, takže si užijte tenhle, kterej je absolutně o ničem, ale prosím, sveďme to na to, že je pátek, skoro 22 a já jsem vyčerpaná, i když tenhle článek výjde zítra, jsem líná psát něco novýho, tak jdeme na to ^^


1.9.2017
Budík v 5:55
Nenávidím celej svět. Proč, já idiot, jsem si vzala ještě brigádu místo toho, abych se VYSPALA?!

2.9.2017
Budík v 5:55
Potřebuju spánek, spánek mě potřebuje.

3.9.2017
Budík v 5:55
Ty lidi snad uškrtím, jestli mě zas budou sr*t s kafem. Snad bude v práci ten voňavej kluk a já se budu mít líp.
Jsi bez kluka, vypadáš jak trash a očividně z tebe ani modelka se svýma 159 centimetrama nebude. Pořád se máš líp?

4.9.2017
Budík v 5:55
Jestli se mi ty linky nepovedou, oběsím se. Přivážu se k posteli a oběsím se, jinak se neznám.
Úsměv, Lucko, úsměv, nechceš je zabít. N E C H C E Š. Jsi v pohodě, vůbec ti nevadí, že zítra se už učíte, nene, jsi v pohodě. Dělej, že je tohle pod tvojí úroveň a nedávej znát, že v hlavě jsi už všechny přejela parním válcem už bezpočtukrát.

5.9.2017
Budík v 5:55
Já se vzdávááám. Nelíbí se mi tu. Ekonomii bych vyhodila oknem ven a skočila radši taky. A kdo musí bejt až do 8 v práci?
Správně, já.

6.9.2017
Budík v 5:00
TOHLE JE MOJE P E K L O. Zbytek roku na nultou nedám a to nemám ani tenhle den za sebou. Nikdo tu není a všichni spí. Takže to zakempit s kamarádkou před zamčenou šatnou na zemi s hlavou na batozích je nejlepší nápad. Jen tak dál Lucko a budeš jak bezďák.

7.9.2017
Budík v 5:55
Já už nechci. Je to 7 den, co jsem vzhůru tak brzy a už ani nevidim. Jestli na masážích usnu, nechte mě spát.
Nebo ne, radši mě zabte.
Chcete mi říct, že jsem šla dneska do práce zcela zbytečně jen kvůli jedný ženský, co stejně nakonec nedorazila a já tam tvrdla zbytečně přes hodinu? Až vás, ženská, uvidím, nepřejte si mě.

8.9.2017
Budík v 5:55
Lucko, klid. Nádech, výdech. Je ku*va pěknej, ale pro tvoje dobro na něj už nemysli.
Slyšíš mě?
Tam tam ta rá..
Stop. Přestaň.
Tam tam ta rááá
...
Do toho hrobu, co jsem si vykopala, jdu zcela dobrovolně.

Lucka

2017
© lucka-pise.blog.cz