Dopis člověku, kterého jsem milovala a ztratila

16. října 2017 v 18:23 | Lucka |  Téma týdne


Každý to zná. Musíte si projít tím zlomeným srdcem, ale horší je, když se někdy zaseknete a nejde to tam ani zpátky. A tady jsem uvízla já. Kamarádka mi řekla, že je blbost to sem dát, že jsem na hlavu. Ona tomu nerozumí, není citlivá jak já a díky tomu si příjdu jak vyvrhel.
Tohle je věc, ze který se nevyhrabu nikdy. Nemá to řešení. Je po všem. A nedá se to odestát, i kdybych se sebevíc snažila na to všechno zapomenout. Mezi náma se to neurovná. Zůstali jsme jako vzpomínka. Ta věc zůstane nedořešená.


"Řeknu to. Řeknu všechno, co jsem ti měla říct. Všechno, na co si vzpomenu.
Hrál jsi to na mě a ta nejsmutnější věc, že jsem tě nechala. Říkali mi, že to uděláš. Chtěla jsem jim dokázat, že nemají pravdu. Že bys to neudělal. Byla jsem slepá.
Byl to jako zázrak. Mluvit s někým, jako jsi ty.
Nikdy jsem si nepřipadala hezká. Nikdy jsem si nemyslela, že by mě mohl mít někdo rád.
Připadala jsem si neviditelně. Pak jsi přišel a já si připadala normálně, viditelně. Myslela jsem, že ti na mně záleží, že se ti libím, ale v tom to asi je, že jo? Radši jsi mi řekl, že jsem se snažila až moc, než abys mi řekl pravdu.
Na tomhle zatraceným světě je přes 7 miliard lidí a já, i přes to všechno, jsem vděčná, že jsem zrovna já mohla s tebou něco sdílet. Bezpočet večerů, kdy jsme byli vzhůru do noci a ve škole pak z toho byli na pokraji vyčerpanání, ale i tak to další den udělali znovu. Pohledy, který řekly víc než dost. Plno věcí, co jsme měli společných. Smáli jsme se. Dělali si ze sebe srandu. Kde je to teď?
Nebyl náš konec napsanej ještě předtím, než jsme našli začátek?

Když jsme se poprvý minuli ve škole, usmál ses na mě tím tvým způsobem. A tak začínají problémy. Tím zatraceným úsměvem. Tvůj hlas byl ten nejznámější zvuk, co jsem znala. Uklidňoval mě. Když jsi řekl moje jméno, znělo to tak zvláštně hezky. A tvůj smích mi zněl v uších jako nebe. Teď mi tvůj hlas zní nebezpečně. Ve tvým objetí jsem se cítila víc bezpečně než u sebe doma. Chvíle, kdy jsem se ti dívala do očí, byly nekonečný. Viděla jsem barvy, co jsem ani nevěděla, že existujou. Měl jsi tak upřímnej pohled.
Ale byl to pohled lháře.

Když jsme šli poprvý ven, byla jsem jak dítě, co je poprvý v cukrárně. Vypadalo to tak skutečně.
Pak jsi odešel.
Devět měsíců jsem se z tebe dostávala a ty sis pak přišel, že bychom to mohli zkusit znovu.
Zničil jsi mě. Znovu.
Proč jsi nezůstal mimo? Mohla jsem se z toho dostat, ale dals mi toho víc. Víc vzpomínek. Rozčiluje mě, že všechno mohlo být jinak, kdybys věděl, co opravdu chceš. Nepřehrávala bych si dokola písničky, co mám s tebou spojený. Netrýznila bych se tím, jestli o mně přemýšlíš. Neuvažovala bych nad tím, jestli jiný holce říkáš to samý. Mohla jsem být volná. Jsem lapená v tomhle nekonečným kruhu. Nedokážu znovu přijmout ten fakt, že jsi opět pryč.
Po tom všem.

Lhal jsi mi o tvým "už to neudělám, ne tobě." Ale bylo to jako slyšet všechny sbohem najednou. Neztratila jsem jen tebe, ztratila jsem i kus sebe a ten kousek nebudu schopna znovu najít.
Je to jako platit za něco, co jsem nikdy neudělala.
Řekl jsi mi promiň. Co tím myslíš?
Promiň, že jsem ti ublížil?
Promiň, že jsem zlomil tvou důvěru?
Za co přesně ses omluvil? Tím, že to napíšeš, se nic nespraví. Nechal jsi mě zlomenou a čekal, že budu fajn, že se sesbírám během toho, co ses hnal za jinýma.
Proč jsi to řekl, když hluboku uvnitř ti to je, já ti jsem, jedno?

Kde jsou naše plány, co jsme měli? Ty filmy, co jsme měli vidět? Kde je tvoje, že bys teď bral objetí, protože ti je zima, a tak by ses zahřál? Kde je "chtěl bych tě teď mít u sebe.." ? Kde je "taky toho k tobě cítím dost" ?
Tvoje rádoby láska byla falešná, ale bolest, jakou mi způsobila, to bylo víc než skutečný.
S tebou jsem byla šťastná a připadala si živější víc než kdykoliv předtím.

Ten den, kdy jsme se viděli naposledy, nechtěla jsem, abys odjel. Chtěla jsem, abys mě držel v objetí. Přesvědčil mě, že nikam nejdeš. Ale když se tvoje hlava pohnula z mého ramene a podíval ses na mě, věděla jsem, že je konec. Asi to bylo správný, ale i tak jsem bez tebe ztracená. Cítím se sama, i když jsou kolem mě lidi. Díky tobě jsem cítila věci, který jsem nikdy předtím necítila.

Ani ses nemusel snažit a já až kvůli tobě poznala, co je láska, i když jsi mě vedl skrz peklo.
Nikdy jsi nebyl můj, ale ztratit tě, to mě zlomilo. Zničilo.
Když už tak ochotně vyprávíš lidem, co jsem ti udělala, tak jim nezapomeň říct, cos udělal ty mně.
Je mi špatně. Z tebe. Ze mě. Z nás.
Snad ti dělá dobře vidět, cos udělal.
Jsi sobec, ale já na tom nejsem o moc líp.
A vinu nedávám jen tobě, ale nám oboum.
Občas máš rád poslední slovo ...
A než definitivně odejdeš ...
Měl bys vědět ..
Že tě miluju.
Řekla jsem to.
Ale je čas jít."
 

Story Time - Lucka poprvý v klubu

23. září 2017 v 13:15 | Lucka |  Lucka píše ...

Ahoj všichni a protože miluju psát Story time a podělit se o svoje trapný zážitky, jdeme na další ^-^.

Bylo to už pár týdnů, co jsem chodila jako tělo bez duše, protože to Tomáš se mnou skončil a kamarádi se na mě nemohli takhle znovu dívat. Denča zavelela, že zajdeme do místního klubu, že smutním už dlouho pro takovýho idiota. (Nutno uznat, že to bylo měsíc předtím, než jsem se opila a ztrapnila právě před Tomášem)
Doma jsem řekla, že jdu spát k Rádě a žádnej problém nebyl. Místo toho jsem sešla pár metrů a byla u Denči, kde jsem se nalíčila a později večer nasedla s Dominikem, Denčou a Zuzkou na autobus, co mířil do města. Nervy jsem měla v kýbli, protože to mohlo kdykoliv prasknout.

Zašli jsme na pizzu, protože klub otevírali až dýl. Nakonec jsme přišli se spožděním a i tak tam byli první. Chápete, prostě úplně první, DJ si to tam zkoušel a za boha nám nikdo nevěnoval pozornost, a to jsme ani nic jsme nepili, protože prostě under 18.

O hodinu později to začalo - konečně! - ožívat, potkala jsem tam svojí spolužačku, co byla řádně opilá a byla úplně nadšená, že mě vidí, což by se za střízliva nikdy nestalo, aby mě objala. S DJem jsem navázala oční kontakt a usmáli jsme se na sebe. Utancovala jsem si nohy, zamilovala si tam nějaký písničky, vyřválala s lidma texty a na chvíli vypla. Jako absolutně vypla.

Jestli jsem si myslela, že se o mě aspoň jeden kluk bude zajímat tak haha, Lucko, jsi pěkně naivní, ty kluci se na tebe dívali jen proto, že jim stojíš u stolu a vypadáš tak na 13, ne na 17.
K Denče jsme se vrátili kolem čtvrtý ráno a dopoledne jsem se na "pohodu" vrátila domů. Vlasy jsem si umejt nemohla, takže jsem si je posprejovala sprejem a nosila v culíku. A protože můj táta byl den předem v hospodě a jeho oblečení smrdělo taky, přihodila jsem to k jeho věcem do koše na prádlo a jakože to načichlo od jeho věcí.

No jo, ale .. Ten den večer se táta ujišťoval, jestli jsem byla fakt u Ráďi, že mě viděli jeho kolegové ve městě. Bylo to pěkně v prdeli. Žiju v malým městě a táta má známý všude, ale nějak to moc neřešil, protože byl trochu opilej.
Jenže týden po tom jsem s mámou zažila první a nejhorší hádku o tom, že aspoň ona by měla vědět, kde budu, protože táta by to nepřežil a kdyby se něco stalo, tak v podstatě ani neví, kde jsem, protože jsem prostě lhala. Bylo to fakt ošklivý. A od tý doby se nikdy ze srandy neptám na otázku Co jsem ti udělala?, protože znám odpověď ._."

Ponaučení - nikdy nelžete svým rodičům, aspoň jednomu z nich. A to, že jsem pak rodičů lhala o tom, jak jsem pila (viz. minulé Story Time), to se jakože vůbec nestalo. I když si stejně myslím, že mamka ví, že jsem lhala a jela pryč a ne k Radce, jaj.
A taky jsem se v pondělí ve škole nevyhla tomu, že ta holka, co je upjatá, antisociální a miluje každýho opravovat, byla v klubu.
Ano, i takhle to chodí..

Lucka


Lucka v kině

17. září 2017 v 13:43 | Lucka |  Lucka píše ...

Týden zpátky na mě kamarádka vyjela héj, pojďme do kina na horor.
A já ji na to, jako správná BFF, řekla héj, tak to teda ne.
Hororů se bojím a na ty tři, co jsem "viděla", jsem se dívala skrze prsty.
Slovo dalo slovu a já se najednou doma ptala, jestli můžu do kina, protože mě moje drahá kamarádka nazvala antisociálem (vlastně má pravdu, takže ji ani nic nevyčítám :D)
Říkala jsem si, proč ku.va jdu na nejnovější snímek, kde je zloduch klaun, když se jich bojim.
Ano, mluvím o It (To), což jste asi poznali :D.

Během prvních pár minut jsem se nasmála, když si chlapeček dal do hlavy a ruku na srdce, smát se cizímu neštěstí, to je prostě vtipný :D
Teď mi došlo, že mi to karma vrátila - v jedný scéně, co byla celkem scary, se lekla kamarádka a otočila se směrem ke mně, já se lekla jí a taky se na ní otočila a nějak jsme si daly čela, že se zatřásla celá řada :D

Já osobně bych to asi úplně nenazvala hororem, protože když se lidi u filmu bojí víc jak já (třeba Ráďa si u jedný scény kryla obličej, že se prostě dívat nebude a já u toho s potěšením jedla popcorn a strkala do ní, ať se podívá, že to je fakt cool scéna; nebo když mi pak spolužák říkal, že se u toho málem pos.al), tak je potom něco špatně :D
Ano, našly se scény, kde jsem zadutě šeptala nenenene a kryla si oči, ale ve finále mi ten film líbil a pomohl mi.
Jak?
Došla jsem na to, že se klaunů nebojím. Možná je to to tím, že jsem si prošla herce a na toho, kdo hrál Pennywise, jsem koukala s hubou dokořán, protože je celkem pěknej a říkala si, že je to jen film, pche. Babský povídačky, pche :D

U konce filmu jsem si zakrývla oči, že bude jumpscare, jak bylo třeba u Ženy v černém 2 nebo u Sinistera, světe div se, zbytečně a světe div se podruhé, osobně se těším na Chapter 2 :D
A s Ráďou jsme se shodly na tom, že až hlavní postava, tedy Jaeden aka Bill ,vyroste, jak věkově, tak asi i výškově, tak bude hot af ^^

A jak jsem z toho všeho byla vyjuchaná, nastoupila jsem do špatnýho autobusu a místo původního 1 kilometru, jsem musela jít 2 kilometry domů po půl 11 v noci. Všude bylo ticho, žádný lidi, žádný auta a ano, měla jsem mírně nahnáno, ale aspoň jsem potom neměla problém usnout z toho, jak jsem byla unavená z cesty :D

Viděli jste It? Co na to říkáte?

Dneska jsem to vzala rychle, protože mám asi tak milion věcí, co musím udělat a čas na mě dělá tik tak ._.'

Lucka

 


Týden v mojí kůži

9. září 2017 v 11:24 | Lucka |  Lucka píše ...


Jak vypadá váš týden ve zkratce?

Takhle nějak totiž vypadal ten můj. A to hoodně ve zkratce.
8 dní za sebou jsem vstávala sakra brzy a do toho mě v nekřesťansou hodinu budil pes, co se najednou rozhodl, že bude ke mně chodit spát. Takže jsem ráda, že když si kýchnu, tak aspoň u toho na chvíli zavřu oči. Takže doufám, že váš týden byl lepší než ten můj.

Už chystám minimálně další dva články, takže si užijte tenhle, kterej je absolutně o ničem, ale prosím, sveďme to na to, že je pátek, skoro 22 a já jsem vyčerpaná, i když tenhle článek výjde zítra, jsem líná psát něco novýho, tak jdeme na to ^^


1.9.2017
Budík v 5:55
Nenávidím celej svět. Proč, já idiot, jsem si vzala ještě brigádu místo toho, abych se VYSPALA?!

2.9.2017
Budík v 5:55
Potřebuju spánek, spánek mě potřebuje.

3.9.2017
Budík v 5:55
Ty lidi snad uškrtím, jestli mě zas budou sr*t s kafem. Snad bude v práci ten voňavej kluk a já se budu mít líp.
Jsi bez kluka, vypadáš jak trash a očividně z tebe ani modelka se svýma 159 centimetrama nebude. Pořád se máš líp?

4.9.2017
Budík v 5:55
Jestli se mi ty linky nepovedou, oběsím se. Přivážu se k posteli a oběsím se, jinak se neznám.
Úsměv, Lucko, úsměv, nechceš je zabít. N E C H C E Š. Jsi v pohodě, vůbec ti nevadí, že zítra se už učíte, nene, jsi v pohodě. Dělej, že je tohle pod tvojí úroveň a nedávej znát, že v hlavě jsi už všechny přejela parním válcem už bezpočtukrát.

5.9.2017
Budík v 5:55
Já se vzdávááám. Nelíbí se mi tu. Ekonomii bych vyhodila oknem ven a skočila radši taky. A kdo musí bejt až do 8 v práci?
Správně, já.

6.9.2017
Budík v 5:00
TOHLE JE MOJE P E K L O. Zbytek roku na nultou nedám a to nemám ani tenhle den za sebou. Nikdo tu není a všichni spí. Takže to zakempit s kamarádkou před zamčenou šatnou na zemi s hlavou na batozích je nejlepší nápad. Jen tak dál Lucko a budeš jak bezďák.

7.9.2017
Budík v 5:55
Já už nechci. Je to 7 den, co jsem vzhůru tak brzy a už ani nevidim. Jestli na masážích usnu, nechte mě spát.
Nebo ne, radši mě zabte.
Chcete mi říct, že jsem šla dneska do práce zcela zbytečně jen kvůli jedný ženský, co stejně nakonec nedorazila a já tam tvrdla zbytečně přes hodinu? Až vás, ženská, uvidím, nepřejte si mě.

8.9.2017
Budík v 5:55
Lucko, klid. Nádech, výdech. Je ku*va pěknej, ale pro tvoje dobro na něj už nemysli.
Slyšíš mě?
Tam tam ta rá..
Stop. Přestaň.
Tam tam ta rááá
...
Do toho hrobu, co jsem si vykopala, jdu zcela dobrovolně.

Lucka


Story Time - Lucka a alkohol

30. srpna 2017 v 18:42 | Lucka |  Lucka píše ...


Ahoj všichni a dneska si dáme další Story time - konkrétně o alkoholu, což jsem k tomu hodila i tématickou písničku.
Jste ready? :D

Plánovala jsem jinej článek, ale nějak jsem to nezvládla, takže holt bude za sebou dvakrát Story Time.
Připravte se, že vám bude trapně i za mě, jdeme na to :D
Každej z nás o tomhle někdy slyšel. Já celkem 3x.

První dvoje setkání bylo jen o pár locích, takže nic extra, ale třetí bylo nejhorší. Tím, že říkají do třetice všeho nejlepšího, tak u mě to bylo do třetice všeho nejhoršího.
Abych vás uvedla - dvakrát jsem si nechala celkem ošklivě zlomit srdce od jednoho kluka a ještě, když jsme spolu mluvili, jsme dali dohromady (jakože se spolu bavili a pak zas nebavili a je to celý úplně zamotaný) mojí nejlepší kamarádku a jeho nejlepšího kamaráda. Ten jí pozval na chlastačku a ona se mě ptala, jestli půjdu, ale že tam bude i Tomáš (ten, co mi ublížil. Chápeme zatím). Rodičům jsem to říct nemohla, protože mi není 18, takže když jsem to domlouvala jen na přespávačku, už i to byl problém (to zjistíte v dalším story time). Celej den jsem skoro z nervů nic nejedla, takže si dokážete představit, jak to dopadlo.

Nakonec mi to prošlo, s Ráďou (moje nejka ^^) jsme odjely na určený místo a já měla nervy v kýbli, že to praskne a litovala jsem toho, že jsem jela, protože prostě, hm, Tomáš a alkohol.

Když jsme seděli u stolu asi ve 14 lidech, měla jsem u sebe plnou flašku piva a viděla jsem, jak Tomáš prostě normálně pije a já mu jsem totálně jedno, řekla jsem si jednu z těch nejhorších věcí, co jsem si mohla říct - když může on, tak já můžu taky.

Vidíte, jak pitomá jsem byla? To horší ještě příjde.

Měla jsem v sobě dva panáky Ferneta (kterej už NIKDY VÍC nepožiju) a pomalu do sebe kopala pivo. Cítila jsem se fajn, něco mi přišlo vtipný a kamarádovi jsem psala, jak se mi motaj oči. Tady to můžete vidět :D


Možná prostě nic nevydržím nebo za to mohl ten prázdnej žaludek. Doufám v to druhý.
Když jsem do toho smotala ještě kokosovou vodku s pepsi a vodku s džusem, jedna holka si vyslechla příběh o mně s Tomášem, kterou to zajímalo a pořád se mě na něco vyptávala, až se ve mně se probudily vzpomínky a nakonec jsem se tam rozbrečela.

VŠECH 13 LIDÍ NAJEDNOU VĚDĚLO, ŽE POPRVÝ PIJU, ŽE JSEM SE ZAMILOVALA DO TOMÁŠE A SKONČÍ TO TAK, ŽE BREČÍM I PŘED TOMÁŠEM!
TA OSTUDA!!
POPRVÝ POŘÁDNĚ PIJU A ROZBREČÍM SE!!! ACH BOŽE!!!!

Když jsem byla tak mimo a myslela si, že zvracím duhu (ano, fakt jsem si to myslela), skončila jsem totálně vyčerpaná v koupelně, kde se mě Tomáš ptal, jestli nechci donést vodu a já mu mrtvě řekla, ať ode mě sakra vypadne (znovu - vidíte, jak pitomá jsem byla?). Takže jsem se rozbrečela nanovo a pomalu začala střízlivět.

Ty lidi si ťukali na hlavu, že jsem očividně pitomá, že nic nevydržím, a že jsem chtěla, aby za mnou přišel a nakonec ho odeženu. I po tom všem, co jsem provedla, jsem se vrátila mezi ně, což beru jako jediný plus toho večera, že prostě jo, vrátila jsem se a jsem v pohodě.
Nakonec Tomáš od tří ráno do šesti zvracel a vydával zvuky jako dinosaurus, což beru jako druhý plus, protože jsem byla u toho a dokážu se tomu zasmát, aspoň trochu.

Teď, i po čtyřech měsících, mi je za to pořád trapně, a pravděpodobně bude do konce mého života. Těžko říct, jestli by to tehdy něco změnilo, kdybych ho neodehnala, ale mezi náma to už bylo tak podělaný, že by se to ještě víc - teď mi promintě - doje.alo.

Pro dnešek by to bylo všechno a pokud stojíte v podobný situaci, což asi ne, protože tak pitomá jsem jen já, tak to nedělejte. Ta kocovina a strašnej pocit za to opravdu nestojí.
Alkohol, dámy a pánové, je někdy zlo. Ale každej někdy zažil nebo zažije první pořádný pití alkoholu.

V příštím Story Time podíváme na to, jak jsem šla popvý do klubu, kde to taky nedopadlo moc dobře a popříště .. to se nechte překvapit a uvidíme se v září ^^

Lucka


Story Time - já, sestry přítel a pošťačka

23. srpna 2017 v 13:34 | Lucka |  Lucka píše ...


Ahoj všichni a vítejte u dalšího článku.


Na začátek bych chtěla poděkovat jedný holčině, co mi napsala na facebook, protože její zpráva mi nehorázně zvedla náladu. Takže ti ještě jednou děkuju a jsem ráda, že moje články čteš :'))

A jak jste asi z názvu článku poznali a pochopili, bude to malý Story time o mně, přítelovi od ségry a pošťačce, a i když to není úplně aktuální story, musím se podělit.

Pravděpodobně se píše rok 2014, začátek nebo konec letních prázdnin, nejsem si úplně jistá. Moje sestra pracuje jako vychovatelka v družině a ten den byla v práci. A protože se k nám domů, do malýho baráčku, na krátkou dobu (haha, na víc jak 6 měsíců) přistěhoval její přítel Lukáš, já musela opustit svůj velkej pokoj, přenechat jim ho a jít do víc jak půlku menšího, kde byla blbá WiFi, ale to sem nepatří :D.

Lukáš měl různý směny v práci a ten den byl doma.
Já, jak nečekaně, jsem byla taky doma a válela jsem se v posteli, ve svojí posteli, když najednou se ozvala ona událost.

Pošťačka. Tu si zapamatujte, je důležitá.

S rychlostí nejrychlejší káry na světě jsem vyletěla z postele, navlíkla na sebe růžovej, chundelatej župan a mazala ven k brance, protože mi měl dorazit dlouho očekávanej balík.

K mojí smůle mi oznámila, že hledá dotyčného Lukáše a já se zklamaně chystala domů.
Ono by to možná bylo fajn, kdyby Lukáš zrovna nevyšel ven v pyžamu a s rozcuchanýma vlasama, protože byl zrovna po noční.

Vypadalo to, jako kdybych dala Lukášovi čas, aby na sebe něco navlíkl, protože já na sobě měla onen župan, co je dlouhej a já, jak jsem malá, ho mám ke kotníkům. Takže to vypadalo, jako kdybych pod ním nic neměla, jenže opak je pravdou.

To, co si paní myslela, to snad ani nechci vědět, ale podle toho výrazu, co měla v obličeji, asi nic moc dobrýho..


Takže tohle byl příběh o tom, jak to vypadlo, jako kdybychom spolu něco měli a ona nás vyrušila. Ano, i tohle se děje :D
Děkuju, pokud jste to dočetli a uvidíme se u dalšího článku, kterej už pomalu chystám ^_^

Lucka


TAG - 99 otázek nudy

16. srpna 2017 v 18:04 | Lucka |  Tagy


Prý by to měl být tag na nudu. Já jsem s tím zabila víc jak půl hodiny a fakt nad některýma otázkama uvažovala, tak asi jim to budu věřit :D
ENJOY.


CO BYL TVŮJ..:
1. Poslední nápoj - Čaj
2. Poslední telefonní hovor - Mamka
3. Poslední SMSka - Česká spořitelna
4. Poslední písnička, kterou si poslouchala - Love Is Alive - Lea Michele
5. Naposled, co jsi plakala - Dneska po cvičení
UŽ JSI NĚKDY:
6. Šla na rande s někým dvakrát - No, dá se to brát jako rande, takže jo
7. Byla nevěrná - Ne
8. Někoho políbila a litovala toho - Ne, byla to cenná lekce :D
9. Ztratila něco zvláštního - Ano
10. Byla skleslá, smutná - No jéžiš, 24/7 :D
11. Byla opilá a zvracela - Kéž bych mohla říct, že ne ._.'
3 OBLÍBENÉ BARVY:
12. Tyrkysová/mint
13. Černá
14. Bílá

TENHLE ROK UŽ JSI (2017):
15. Našla nového kámoše/kámošku - Jo ^^
16. Zamilovala se - Ono to trvalo od roku 2016, takže asi ne?
17. Smála se až brečela - Ale jen párkrát
18. Potkala někoho, kdo změnil tvůj život - Letos ne
19. Objevila pravého kamaráda - Ne
20. Zastihla někoho, kdo o tobě mluvil - To každej asi, ne? :D
21. Políbila někoho, kdo chce být tvůj dobrý kamarád - Já jsem celkem antisociál, takže, haha.. ha ...
22. Kolik máš opravdových přátel, kterým plně důvěřuješ - 4
23. Kolik chceš mít dětí - Chtěla bych mít větší rodinu, ale tak stačily by mi 3 děti :D
24. Máš nějaké zvíře - Morče, křečka a psa
25. Chceš si změnit jméno - Spíš příjmení jednou :D
26. Co jsi dělala na své poslední narozeniny - Heh, brečela, ale ne štěstím ._.'
27. V kolik ses dneska vzbudila - 5:00
28. Co jsi dělala včera o půlnoci - Už asi spala :D
29. Něco, čeho se nemůžeš dočkat - Rok 2018
30. Naposled, cos viděla svojí mámu -
31. Jaká by byla jedna věc, kterou bys mohla změnit na svém životě? - Musim to říkat?
32. Co právě teď slyšíš nebo posloucháš - Human - Cher Lloyd
33. Mluvila jsi někdy s osobou s jménem Tom - To je fór tahle otázka? Kéž bych znovu mohla říct, že ne
34. Co ti teď leze na nervy - Že brzy prázdniny skončí a já zatim nijak nezhubla. Jéjej.
35. Nejvíc navštěvovaná stránka na netu - YT, We♥It
36. Jaké je tvoje pravé jméno - Lucka, jak nečekané :D
37. Přezdívky - Nějakou mega přezdívku fakt nemám :D
38. Chodíš s někým teď? - Nope
39. Znamení zvěrokruhu? - Půl ryba a půl vodnář
40. Jsi muž nebo žena? - Preferuji dívka :D
41. Kam si chodila na základní školu? - Do Starý Role
42. Střední škola - Zdrávka ve Varech
43. Vysoká/univerzita - Zatím ne, jen uvažuju o dvou
44. Brava vlasů - Momentálně tmavě hnědá, skoro černá
45. Vlasy krátké x dlouhé - Dlouhý, protože krátký na mě nejdou, možná jdou, ale mně se to nelíbí :D
46. Výška - 159 cm
47. Seš do někoho zamilovaný teď? - Já vlastně už ani nevim
48. Co máš na sobě rád? - Oči
49. Máš piercing? - Ne
50. Máš tetování? - Ne, ale chci
51. Pravák nebo levák - Pravák

PRVNÍ...:
52. Chirurgický zákrok - Rok 2015; zarostlej nehet
53. Piercing - Není
54. Nejlepší kamarádka - RÁĎAA ♥
55. Sport/aktivita, kterou si dělala - Fitbox, teď se aktivně věnuju sarkasmu
56. Dovolená - Někde v teple? Bora Bora? Třeba?
58. Značka prvních párů bot - Ani máma neví :D

PRÁVĚ TEĎ:
59. Jíš - Ne
60. Piješ - Taky ne
61. Chystám se - Jít na záchod a pak jíst
62. Posloucháš - Nevím, jak vy, ale hudbu
63. Čekám .. - Na zázrak :D

TVOJE BUDOUCNOST:
64. Chceš děti? - Už se na ně psychicky připravuju - začnou brečet oni, já se přidám :D
65. Chceš se vdát? - Chci, ale to byl musel chtít i nějakou můj budoucí :D
66. Plánuješ kariéru? - Tak ta je zatím ve hvězdách

CO JE LEPŠÍ:
67. Rty nebo oči - Oči
68. Objímání nebo držení za ruce - Objímání
69. Menší nebo vyšší - Vyšší
70. Starší nebo mladší - Starší
71. Romantický nebo spontánní - Obojí?
72. Svalnaté ruce nebo břicho - Ono to je ve finále jedno, protože kluci (jak který, ok? :D) prostě maj jak ruce, tak břicho :D
73. Hlučný nebo tichý - Něco mezi tím by nebylo? :D
74. Vztah nebo úlety - Vztah
75. Troublemaker nebo opak - Opak, ale pár průserů taky mám

UŽ JSI NĚKDY :
76. Políbila neznámého člověka - Ano
77. Pila silný alkohol - Heh.. jo
78. Ztratila brýle nebo čočky - Ne
79. Spala s někým na první schůzce - Ne
80. Zlomila někomu srdce - Prej jo, ale já si nemyslím
81. Měla zlomené srdce - Ano
82. Byla zatčena - Ne
83. Někoho přitahovala/okouzlovala - Já?
84. Plakala, když někdo umřel - Ono se většinou brečí, když umře třeba někdo blízký, že..
85. Vzdala se něčeho, abys pomohla kamarádovi? - Nic takovýho si nepamatuju, tak asi ne :D

VĚŘÍŠ V:
86. Sebe - To tak :Ddd
87. Zázraky - Do jistý míry
88. Lásku na první pohled - Myslela jsem si, že ne, ale pak najednou prásk!, byla jsem v tom až po uši
89. Existenci ráje - Jestli to je Nebe, tak nevim, já mám reservé v pekle. Hip hip - huráá!
90. Santa Claus - Ale no tak
91. Políbení na první schůzce - Ehm?
92. Existenci Andělů - To asi úplně ne :D
93. Lásku na celý život - V 17 na něco takovýh věřit, uh, nevim nevim

ODPOVĚZ PRAVDIVĚ:
94. Měla jsi někdy najednou víc než 1 přítele? - Ne
95. Zpívala jsi dneska/včera? - Chudáci sousedi..
96. Někdy někoho podvedla? - Ne
97. Kdybys mohla jít zpět v tvém životě, kam až by jsi zašla? - Úplně na začátek, abych mohla vidět dědu, kterýho jsem neměla šanci poznat, protože umřel, když mi byl rok, tak asi tam
98. Kdybys mohla vybrat jeden den v minulém roce a oživit si ho, jaký by to byl? - Aha, oživit a pak co, stal by se znova? :D
4.3.2016
99. Odpovídala jsi pravdivě? - Psala bych se jinak s tím? :D


Snad jste si to užili a uvidíme se u dalšího článku ^^

Lucka


Nový začátek

13. srpna 2017 v 18:21 | Lucka |  Lucka píše ...

Zdravím všechny ^-^

Je jedno, jestli jste se tu ocitli tím, že jsem vám poslala odkaz nebo jste se sem proklikli náhodou.
Vyšla jsem ze cviku, takže vůbec nevím, co na začátek říct.
Pfu, jdeme na to.


Asi jste poznali, že se jmenuju Lucka. Je mi 17, měřím 159 centimetrů, studuju střední zdravotnickou školu, konkrétně obor masér a jsem z Karlových Varů.

Bloguju víc jak 11 let. Svůj předchozí blog jsem po šesti letech opustila s tím, že o něm ví moc mých známých/kamarádů a to se mi moc nelíbilo, protože jsem tam neohla psát všechno, co jsem chtěla, takže tady chci mít svoje malý soukromí a psát o všem možným, jako je třeba storka o tom, jak jsem se poprvý opila.

Celkově jsem asi úplně divná, protože jsem se na sobě naučila mít ráda jen svoje oči, který pár lidí označilo za divný, protože jsou prý velký a mají divnou barvu, tak to je asi jejich problém, plus - mám ráda pravopis. Sama občas udělám nějakou chybu, ale tak to není snad tak tragický, abych si ne.rala do huby :D

Co se týče mých koníčků, tak miluju knížky, hudbu, zpěv (i když neudržím tón, sprcha by mohla vyprávět, ops :D) seriály (moc lidí to neví a asi by se jim to ani nelíbilo, ale žeru Glee, ale jen do 3. série, pak to stojí za bačkoru. A co si budem, některý písničky jsou lepší jak originály), HIMYM, The Flash a ještě nějaký další.
Co ještě miluju je černej humor, jako ten hodně černej, a sakrastický kecy, který nepoznám, ale kamarádi říkají, že sarkasmus používám skoro pořád, tak nevim :D

Jestli existuje něco, co jsem neřekla, tak pardon :D A pokud máte vy nějakou spešl otázku, můžete to napsat ^^

Lucka


Kam dál

2017
© lucka-pise.blog.cz